Šerák, Praděd, Jelení studánka, Lysá hora, ... tak tady jsme začínali před deseti lety. První zimní přechody, noční spanilé jízdy a dostatek slivovice.
Alpy, Andy, Himálaj, Ťan Šan, Hindúkuš, Kavkaz, ... a tady jsme teď! Kluci z Jeseníků a Beskyd, co mají společný cíl a chtějí jít stále výš a těžší cestou.
Kámoši, pro které jsou hory srdcovou záležitostí i životním posláním.


O nás



Účastníci zájezdu:

Mrkva,

Majky,

Javor,

Venca,

Goťák,

Pan Levandulový



Vít Orava (Mrkva, Mrqa)

  • Horolezec, skialpinista, stopař a podvodní-ragbista.
  • Typický znak: dredy a vodárna.
  • 28 let, vyrůstal v Olšanech u Šumperka, nyní výškově stagnuje v Praze.
  • Povolání: PhD. student na MFF UK, vědecký pracovník na ÚCHP AV ČR.
  • Nejhlubší zářezy na cepínu: Noshaq (7492, Afghanská normálka, 4B - bez fixů), Chan Tengri (7010, severní normálka, 4B - s fixama), Shkhara South (4318, Naumova cesta, 5A), Mont Blanc (4809, Aless. Berthod route, D).
  • Lezecké cíle: Matterhorn (4478, Schmidt route, TD, pozn. s horským vůdcem), Mont Blanc (4809, Inominata, D+), Ušba (4710, Khergiani route, 5B), Šchara (5193, Khergiani route, 5B) a nějakej bigwall s přespáním ve stěně :-)
  • Osobní blog: hikehitchhike.blogspot.cz
      Vrchol Chan Tengri 7010 m n.m.





      Mrkva očima spolulezce a kamaráda Venci:

      Poprvé jsem se s Mrkvou setkal na tradiční Vánoční hřebenovce v Jeseníkách. Zjistil jsem hned dvě důležité věci. Zaprvé: Mrkva furt kecá. Ale pořád. Když zrovna stojíte ve 45° svahu a absolvujete jednu z miliónů vydychávaček, Mrkva si vklidu projde kolem vás, vůbec ho netrápí, že nemá sněžnice ani lyže, ikdyž a přes noc nakydalo 30 cm čerstvého prašanu, ale hlavně pořád něco kecá. A přitom stále jde do kopce. A zadruhé: Mrkva má vždy sebou voďárnu (vodní dýmku).

      Ve zkratce, je to pohodový borec, se kterým si super pokecáte (99 % času mluví on). Rozumí všemu (hlavně horolezeckému vybavení, to je jeho specialita, a nově i metodám jištění a záchrany z laviniště nebo ledovcové trhliny). Pokud vím, Mrkva si nikdy nekoupil nic, co by nebylo ve slevě. Jeho oblibeným tématem konverzace (monologu) je, co, kde a s jak velkou slevou se dá koupit. Jakožto matfyzák rozluštil zatím veškeré sebesložitější hádanky a hlavolamy (většinu během chůze do kopce) . Mrkva má nepochybné fyzické predispozice pro výškové lezení a navíc k tomu je obrovský dříč a bojovník. Pro výstup nad 7 000 m bych těžko hledal lepšího parťáka. Naštěstí takové píčoviny dělat nehodlám ... ;)


      Jaroslav Maixner (Majky)

      • Horolezec a ultramaratonista.
      • Typický znak: vždy má největší batoh a ráno mu to nejdýl trvá! ;-)
      • 28 let, vyrůstal v Rudě n. Moravou, nyní se již zmenšuje v Zábřehu na Moravě.
      • Povolání: sanitář na FNOL a věčný student (momentálně střední zdravotnická).
      • Nejhlubší zářezy na cepínu: Noshaq (7492, Affhanská normálka, 4B - bez fixů), Chan Tengri (7010, severní normálka, 4B - s fixama).
      • Dogtracking: 1. místo Rock Point Horská Výzva - Jeseniky 2015, 2. místo celkově v seriálu Rock Point Horská Výzva (2015), 1. místo 24h v Koutech (2016).
      • Osobní blog: hikehitchhike.blogspot.cz
        Majky vítězí v Horské Výzvě v kategorii Dogtrekking.






        Majky očima spolulezce a kamaráda Mrkvy:

        Majky vyrůstal v Rudě nad Moravou v podhůří Jeseníků. I když měl od malička blízko k přírodě a k horám a jeho děda je poměrně známý místní horolezec, on sám se k horolezectví a k běhu se dostal až po dvacítce.

        Do teď si živě vzpomínám na rok 2009, kdy jsme se spolu poprvé vydali na náš první velký společný výlet „expedice NIGHT-RIDERS“ - zimní noční přechod části jesenického hřebenu.  Od té doby jsme oba propadli lásce k horám a Majky k tomu záhy přidal i běh na dlouhé tratě. Postupem času jsme Jeseníky vyměnili za Tatry, Alpy a nakonec i Himaláje. Do ruky nám přibyl cepín, na nohy mačky, kolem pasu sedák a v hlavě neodolatelná touha jít stále výš a těžší cestou.

        Majky nebyl nikdy dobrý běžec na krátké tratě. Avšak jak kilometry přibývaly a soupeři odpadávali, dostával se Majky stále víc a víc dopředu, až se po desítkách kilometrů osamostatnil na prvním místě. Jelikož se již známe 20 let, musím říct, že stejně jak v běhu i v životě začal spíš nevýrazněji uprostřed davu, ale postupem času se dostával stále víc dopředu. Nyní běží svůj 28. kilometr, soupeřů před sebou jen hrstku a mnoho sil a odhodlání na další kilometry. Nikdo neví, jak nakonec dopadne, ale v mých očích je vítěz už teď.



        Tomáš Javůrek (Javor, Buldozer v legínách)

        • Horolezec, ultramaratonista a legín (vyznavač legínského náboženství).
        • Typický znak: legíny a plnovous; vždy připraven jako první.
        • 29 let, vyrůstal ve Vrbně pod Pradědem a Jeseníku, nyní zarůstá střídavě ve Freiburgu a Ženevě
        • Povolání: Ph.D. částicová fyzika - Uni Freiburg, vědecký asistent v CERNu
        • Nejhlubší zářezy na cepínu: manželka Martina a mnoho alpských čtyřtisícovek k tomu :)
        • milovník menších hor
        • Osobní blog: jaworblog.blogspot.cz
          Javor při výstupu na Dent Blanche.






          Javor pohledem Venci:

          Javora znám už hodně dlouho a popravdě musím říct, že je to člověk, který změnil můj život. Díky němu jsem objevil lásku k pohybu přírodě. Javor vždycky myslel hodně dopředu. Řekl bych takový šachista, pro nějž se hrací plochou stal život. Co chce, za tím tvrdě jde a dřív nebo později toho dosáhne. Vzpomínám jak jsme v lednu chodili na hřiště, abysme dvě hodiny lopatou seškrabávali led z asfaltu, pak jsme si třikrát hodili na koš a šli jsme domů. Nebo jak jsme běželi 3000 m na stadioně, Javor se šel v prvním kole vychcat a na konec dával všem ještě kolo navrch. Nebo když Javor vytiskl doma falešný rozvrh, dal ho na nástěnku a celý gympl nevěděl, která bije. Společné zážitky s Javorem z hor a ze sprchy po tělocviku jsou pro mě ty nejhlubší. Javorova filosofie je mi hodně blízká. V horách máme rádi samotu a chceme si pořádně zamakat. Chceme zažít dobrodružství. Ale jsme i trochu posraní, když se něco podělá. A taky si chceme užít trochu té pohodičky, zakouřit si cigárko a dát si kávičku v pohodlném bivaku.

          Javor kope díru do země, ve které budeme spát.



          Václav Blechta (Venca)

          • Sportovec a exhibicionista; umí všechno (ale nic pořádně), hledá smysl života
          • Typický znak: vyčítá Gotovi, že má malý ruksak; bojí se, že není dostatek tekutin; nechává vybavení na parkovišti; Haglundova pata; nesnáší slovo projekt
          •  29 let, vyrostl v Jeseníku, vykvetl v Olomouci a teď plodí v Praze
          • Povolání: Ph.D. student (fyzikální chemie), karetní hráč, bývalý vlekař na Ramzové
          • Nejhlubší zářezy na cepínu: Weissmies v zimě za 24 h a spousta dalších kopců a hor, Zimní přechod Nízkých Tater, sportovní cesty VIII- UIAA, 3. místo na turnaji ve voleném mariáši ve Staříču v Jeseníku - výhra 1 L rumu, světový (traťový) rekord v jízdě na horských minikárách
          • Kam by se chtěl podívat: Yosemity, Andy, Sibiř, Ádr
          • Má zájem o: použité skialpy, ženy

          Venca pohledem Javora:

          Bratr, stejně jako Hanes. Spolu jsme se scházeli v Jeseníku ve dvě ráno u lávky přes řeku Staříč. To bylo ještě v dobách, kdy anarchie byla tolerovaná a pivo se lilo hlavně nezletilým. Venca byl ten, kvůli kterému nás honila policie a taky ten, který nezdrhl a raději s bil (se zlomenou nohou se blbě běhá). Vsadím se, že to byl jeho nápad, vloupat se do Asturu jen proto, abychom ukradli prázdné bečky a lahváče, z kterých jsme pak udělali umělecké dílo před vchodem do gymnázia. No bylo toho víc, ale o něčem raději nepodávat důkazy. Na druhou stranu, věrný kamarád, bratr. Ten co je tu vždy pro své kámoše, aby s nima popil pivo a rozveselil je hlasitou hrou na kytaru. Na třetí stranu, vysoce talentovaný lezec, který potřebuje jen trochu klidu a fyzické síly, aby se z něj stal excelentní horal.



            Jan Blechta (Goťák, Kostra, Hanis)

            • Horolezec, nerd
            • Typický znak: malinký ruksáček; chodí pozdě, aby nemusel čekat
            • 30 let, vyrůstal ve Freiwaldau, nyní v Praze
            • Povolání: PhD student matematiky, open-source developer
            • Nejhlubší zářezy na cepínu: Šerák (1351, žlutá)
            • Lezecké cíle: Velký štít Lavaredský Comiciho cestou




              Goťák z pohledu kořenové zeleniny:

              Goťák je milý kluk, ale občas mi pěkně leze krkem. Jeho upřímnost mnohdy hraničí s arogancí či cynismem, ale na druhou stranu, pokud se zrovna nenaváží do Vás, tak je to celkem sranda :)

              Jeho největší hobby jsou hory a ženský. Zejména pro skalní lezení má přirozený talent a kdyby víc trénoval, veřím, že by dávno lozil bez trička (od 8 UIAA nahoru). Jeho síla v rukách a k tomu 57 kg (na 180 cm) z něho dělaj takového malého spidermana.
              Co se týče ženských, tak pro ty zrovna ideální míry nemá... ale vše dohání svoji hlavou, která krom sexy mozku oplývá i originálním účesem! A navíc je to týpek, kterej se nenasírá, jen proto, že si z něho někdo veřejně udělá prdel ;-)

              S Goťákem se známe už devět let, studovali jsme spolu a poslední tři roky se v kanclu potkáváme prakticky každý den. Za tu dobu jsem si na něho fakt zvykl a pracovní den bez společných cigárek, ukecaných obědů a každodenní dávky cynismu mi příjde dost nazáživný. Prostě je to pro mě dobrej kámoš a jsem rád, když spolu o víkendu vyrazíme na hory či na skály, jelikož je na něj spoleh, dokáže uznávat autoritu, a když jde do tuhýho, tak se kousne a bez remcání maká.

              Dodatek od listnatého stromu:

              Většinou moc nemluví, ale pokud začne, má smysl poslouchat. Je to neobyčejně nadaný člověk v mnoha směrech, který zůstává ostatními lidmi naprosto fatálně nepochopen. To se mimochodem stává i u Venci, asi je to v krvi.  Přiblížit se k Hanesovi je asi tak stejný úkol, jako když si huosenka umane vylízt na kaktus. Ale nakonec si ho člověk musí opravdu vážit. V horách se ještě příliš neprojevil, nicméně jeho evidentní pokora k přírodě je jeho obrovskou devízou, a velmi rád s tímto pozoruhodným jedincem vylezu ještě mnoho štítů.

              Jakub Pastva (Pan Levandulový)

              •  Horolezec, ultramaratonista a jinak šílenec do každé píčoviny (tree climbing, slackline, cestování, pivo, atd.)
              •  Typický znak: tahám sebou kamkoli pivko Radegast
              •  30 let, vyrůstal v Horních Bludovicích, nyní Praha a Wroclaw
              •  Povolání: Ph.D. student fyzikální chemie  na UK, vědecký pracovník v Apeiron Synthesis ve Wroclawi
              • Nejhlubší zářezy na cepínu: Fudži-san (od hladiny oceánu na vrchol s 13 kg baglem za 15 hod), bezejmenna pětitisícovka na hranici Nepal – Čína  a samozřejmě moje manželka Janička (Kotě)
              • Cíle a sny: být co nejvíce v horách, B7 pod 15 h, favoritem do Mongolska
              Kuba na ferratě.
              Kuba pohledem Venci:

              Kuba je blázen, který se jde za každou cenu podívat tam, kde ještě nebyl. Nikdy nezahálí, každý víkend vstává brzo ráno a vyráží někam ven bez nějakého velkého plánování. Vyznavač zdravého životního stylu. Rád hledá hranice fyzických a psychických možností u sebe i svých parťáků (u mě je dostkrát nalezl). Prostě extrémista, vytrvalec a punkáč, co žije s jednou ledvinou, ale za to naplno. Nerad se vzdává. Neumí chlastat. Na svojí vlastní svatbě byl uplně naplech už v 8 večer a šel spát. Rád podceňuje svého bratra Ondru. Taky rád telefonuje manželce Janě a ptá se, co bude k večeři. Koupil si šedesátku lano, které má jen 50 m, ale moc ho to netrápí. V Polsku s ním zřejmě nikdo nechce lozit, tak začal lozit po stromech.
              Kuba s Radegastem na vrcholu Watzmann

              Stejtmenty:


              "Já se v těch magorech snažím vzbudit lásku k bližnímu svému a oni jsou to takový bezbožný hovada."
              Javor

              "Tak já si koupím zbrusu nový gatě, aby si Mrqa ze mě nedělal prdel, a on to nazve elasťákama a znovu si ze mě dělá prdel."
              Javor

              "Podívej si, která piča stavěla tuhle cestu. To se nedá vůbec lízt."
              Mrkva na umělé stěně



              Žádné komentáře:

              Okomentovat