Šerák, Praděd, Jelení studánka, Lysá hora, ... tak tady jsme začínali před deseti lety. První zimní přechody, noční spanilé jízdy a dostatek slivovice.
Alpy, Andy, Himálaj, Ťan Šan, Hindúkuš, Kavkaz, ... a tady jsme teď! Kluci z Jeseníků a Beskyd, co mají společný cíl a chtějí jít stále výš a těžší cestou.
Kámoši, pro které jsou hory srdcovou záležitostí i životním posláním.


středa 18. ledna 2017

ledolezeni - Malta

Ledolezení na Maltě s horským vůdcem

Mnozí z nás znají Maltu jen jako ostrov ve středomoří, který je plný Němců a ožralých turistů vracejících se z Pacevillu. Avšak vězte, že existuje ještě jedna Malta na jihu Rakouska, která je jedna z hlavních destinací pro ledolezení v Rakousku.

Jelikož jsem v kolmém ledu poměrně začátečník a navíc mám letos v plánu uskutečnit nějaký těžký alpský výstup s horským vůdcem, kde ledolezení bude rozhodně potřeba, využil jsem příležitosti a rozhodl se vyrazit spolu s Radkem Lienerthem - horský vůdce, předseda bezpečnostní komise a specialista na severní stěny, tedy v České Republice jeden z nejpovolanějších.

V pátek večer jsme vyrazili z Brna a až do pondělí jsme se oddávali zimním radovánkám na ledech obtížnosti WI 2 - WI 4+. Byl to pro mě skvělý zážitek a znovu se potvrdilo, že pojem horský vůdce je zárukou maximální dovednosti ve všech možných horských aktivitách.




 









úterý 10. ledna 2017

Dívčí skok - severozápadní hřeben aneb nuda v Praze

Cíl: Dívčí skok (Koruna Šárky)
Datum: 7. ledna 2017
Cesta: Severozápadní hřeben 3- (lezec.cz)
Časotrvání: 2 - 3 hod
Lokace: Divoká Šárka, Praha
Účastníci: Kuba, Venca
Vybavení: Lano 10 m, smyce, frendy, presky, (mačky)

Divoká Šárka je unikátní místo, které nabízí vícedélkové lezení v Praze. Je to kolébka klasického lezení, sportovní cesty zde prakticky nejsou. Severozápadní hřeben na Dívčí skok, skalní dominantu Divoké Šárky, představuje v zimě nádhernou alpskou tůru. V létě to většina lidí leze v teniskách na solo, ale v zimě je to docela výživné lezení, pokud člověk důsledně kopíruje hřeben a přelézá každou věžičku. Nicméně každé problematické místo se dá obejít. Nástup je v zatáčce pod monumentální stěnou Žabák.

Červeně je nakreslena cesta po hřebeni na Dívčí skok.

V cestě není žádné fixní jištění, ale skála samotná nabízí dostatek špičatých výčnělků, kolem kterých lze obhodit smyce. Dále je zde k zajištění množství pevných stromků a dají se založit frendy a vklíněnce. Lezení samotného hřebenu je taková trochu náročnější turistika, čemuž odpovídá letní klasifikace 3-.
Začátek hřebenu
Při přelézání jednotlivých věžiček už začíná o něco jít, hlavně v zimě.

Nepříjemný slez z jedné z věžiček
A nepříjemný výlez na jednu z věžiček; tohle místo rozhodně není za 3-, ale dá se jako vždy obejít lehčím terénem

Pro druholezce může být trochu nepříjemný, když slézá z věžičky dolů, protože v tu chvílí prakticky není zajištěný proti pádu do sedla. Ale to se nedá nic dělat. Stačí si jen dodat trochu odvahy a uklidnit se. Vždyť ten, co šel první, to taky slezl, ne? 


Po dlouhém úseku, kde se střídají jednoduché pasáže s úzkými cca 5 metrů vysokými věžičkami začíná hřeben razantně stoupat a vrcholí asi 8 metrů dlouhým komínem, který se dá vpohodě lízt bez jištění.

Závěrečný komín
Pak už vás čeká jen chůze (nebo lezení po čtyřech) po úzkém hřebínku a na závěr nepříjemný slez dvou malých stěnek. Dejte si na čas, leze se dolů a je poměrně snadné uklouznout.

Závěrem: Divoká Šárka je unikátní místo. Dá se zde lézt i v zimě jako třeba severozápadní hřeben na Dívčí skok, ale i těžší až extrémně těžké cesty v různých stěnách. Celé místo má velmi zvláštní atmosféru. Jde cítit dobrodružství ze začátků horolezení u nás. Zároveň má člověk i trochu pocit, že je v horách, i když není. Severozápadní hřeben bych doporučil těm, kdo chtějí začít s alpským stylem lezení v horách. Je to velmi jednoduchá a bezpečná cesta, prakticky nic zde nepadá, ale přilbice radši posaďte na kebuli. Cepín prakticky nepotřebujete. Dá se vylézt jak v mačkách tak bez nich. Já lezl bez maček a Kuba s mačkama. Cesta nabízí pěkné technické kroky a nádherné výhledy do údolí, kterým se táhne potok Šárka, a na monumentální stěnu Žabák.


Sice jsem protestoval, ale Kuba trval na vrcholovém selfíčku. Za námi stěna Žabák