Ryzí Borci z Hor: října 2019

Zuestoll - Churfirsten (CH)

Cíl výpravy: Zuestoll, Churfirsten oblast Wallensee
Cesta: Alte Sud, 6b+, 320 m, P4
Členové výpravy: Mrkva, Švadla

Datum: 26.-27.10. 2019

Autor: Mrkva

Po dlouhé době jsem doma konečně dostal propustku a jako otec již dvou dětí jsem konečně 25.10. vyrazil znovu na skály. Spolu se Švadlou jsme si vybrali dost ambiciózní cíl a to jižní stěnu Zuestoll, což je jeden z těch mnoha vrcholků, které vidíte, když jedete kolem Wallensee. Zuestoll je cca 250-300 m stěna, která skýtá několik cest z nichž nejlehčí je za 6b+.

Vybrali jsme si přístup ze severu a kolem osmě ranní jsme byli na parkovišti a před námi se tyčilo asi 5 vrcholků Churfirstenu, které zezadu vypadaj skoro stejně. No a to se ukázalo jako první kiks jelikož jsme si to naivně mašírovali ke špatnému vrcholku. Tohle jsme však zjistili až když jsme asi po dvou hodinách došli pod stěnu. Následně jsme zjistili, že Zuestoll je až ten vrcholek ob další horu, a tak následoval dvouhodinový překotný přesun po strmých svazích až pod Zuestoll. Celkem mě překvapilo, že samotný přístup ze sedla pod stěnu vypadá ze začátku velmi exponovaný a úplně jsem se do něho teda nehrnul. Nakonec jsme však kolem dvanácté stanuli pod stěnou.

I když byl konec října, slunko pralo do zad jak cyp a mi jsme za chvíli začli pociťovat akutní nedostatek vody, jelikož jsme ji dost spotřebovali při čtyřhodinovém přístupu (který měl být 1.5 h). A tak jsme se po třech délkách rozhodli, že to otočíme.

Cesta zpět k autu byla sice o dost kratší, než ta nahoru, ale jelikož jsme měli auto o něco dál než bylo potřeba a ještě jsem musel skočit pro batoh, který jsem si cestou na špatný kopec odložil, dostali jsme se k autu až za tmy. Ubytování pod širým nebem bylo ale luxusní, jídla a pití taky dost a tak se rozčarování z pokaženého prvního dne během noci rozplynulo a ráno jsme vstávali natěšení na další pokus.

Cca za hodinu a čtvrt jsme byli od auto pod stěnou a tentokrát jsme nalezli do Chico Mendez za 7a. Tady jsem se ale hned na první lezecké délce za 6b+ dost spálil. Ja sice tuhle obtížnost na stěně lozím, ale jelikož jsem se na skálu dlouho nedostal, necítil jsem se na tomhle krutopřísným rajbasu moc jistej a odlezy cca 5 m mi k hákování moc nepomohli. Naivně jsme totiž předpokládal, že to zde bude stejně dobře zajiśtěný jako na Bockmattli a bude se dát v nejhorším hákovat, tady to ale opravdu nešlo. A tak jsem se se svěseným ocasek vratil dolů ke Švadlovi a rozhodli jsme se, že dokončíme cestu ze včerejška, což byla suverénně nejlehčí a jediná plně zajištěná cesta v této stěně.

I když má jižní stěna asi 270 m, tato cesta má 320 m a to z toho důvodu, že se dost kroutí a opravdu si vybírá tu nejlehčí variantu vzhůru. Přibližně po čtyřech hodinách krásného lezení po plotnách, spárách, koutech apod. jsme dolezli nahoru. Byla to parádní cesta v těžké a slunečné jižní stěně Zuestollu, kde se možná ještě jednou vrátím, ale až hooodně potrénuju a budu lízt aspoň za 7b :D