Šerák, Praděd, Jelení studánka, Lysá hora, ... tak tady jsme začínali před deseti lety. První zimní přechody, noční spanilé jízdy a dostatek slivovice.
Alpy, Andy, Himálaj, Ťan Šan, Hindúkuš, Kavkaz, ... a tady jsme teď! Kluci z Jeseníků a Beskyd, co mají společný cíl a chtějí jít stále výš a těžší cestou.
Kámoši, pro které jsou hory srdcovou záležitostí i životním posláním.


úterý 11. února 2020

Ledolezení Gruensee a Klausenfalle 2019

Ledolezení Gruensee a Klausenfalle 2019

Destinace výpravy: Enzigerboden, Rakousko  
Cíl 1: Tunnel Rohre, WI 4/5, 15 m
Cíl 2: Klausenfalle, WI 4/4+, 70 m
Cíl 3: pokus o Glaserne Madonna, 210 m, WI 5-
Členové výpravy: Mrkva, Janek, Honza
Datum: 22.-24.02. 2019
Autor: Mrkva 

Na sezónu 2018/2019 jsme měli jako hlavní cíl Glaserne Madonna (210 m, WI 5-, oblast Grunsee, Rakousko). Bohužel mi však den před odjezdem vypadl parťák a nepodařilo se mi tak narychlo někoho sehnat. Nicméně vše už bylo domluvený, další dva kluci nachystaní a dobré bydlo mne pálilo tak moc, že jsme se domluvili na lezbu ve třech a vyjeli směr Enzigerboden.

Jelikož jsme vyjeli brzo už ráno, měli jsme v plánu odpoledne vylízt nějaký jednodélkový ledy. Vybrali jsme si údolí Rauris, které je proslulé svými variabilitou a rychlou dostupnosti ledů. Nicméně se i v 1200 m n.m. ukázalo, že obleva dolehla už i sem a ani severní expozice nestačila, takže jsme to otočili jeli přímo do Enzigerbodenu. Zde je několik treninkových krátkých ledů s orientaci na západ, což nebylo vzhledem ke stávajícím podmínkám ideální. Naštěstí byl však jeden krásný strmý led na tunelem dobře natečený a dostatečně schovaný, aby ještě držel, a tak jsme si tu aspoň trochu zablbli.




Jelikož byla pořád ještě lavinovka na trojce, vyrazili jsme další den na vyrazili na lyžích na Klausenfalle. Tato oblast sice není lazinózní, ale kvůli NW orientaci jsou na konci února jsou už skoro všechny težší rampouchy opadaný, a tak nám zbyla jen jedna možnost. Led cca 70m za WI 4/4+.




Další den jsme vyrazili na Madonnu. Všechno vypadalo velice dobře. Přišli jsme pod stěnu, nachystali vercajk a v tu chvili spadl obrovský rampouch ze střední části stěny. Asi tuna ledu se prohnala kousek od nás přímo na týpka, co si to mašíroval kousek za námi. Naštěstí stačil na poslední chvíli uskočit a nic se mu nestalo. Nicméně tato skutečnost spolu s tím, že slunce hned ráno vytrvale pařilo na vrchní část Madonny, která nevypadala uplně nejlip, vedla k tomu, že to první hodně vytrvalostní 50m délce za 4+ jsme to otočili a šli dolů.




Žádné komentáře:

Okomentovat