Ryzí Borci z Hor: Aiguilles Rouges

Aiguilles Rouges - Index (Ravanel a Grande Floria)

Cíl výpravy: Chamonix, Francie
Trasa 1. den: Aig. Crochues: Ravanel 5c, 500 m, P1/P2
Trasa 2. den: Grande Floria: Madagasikara 6a, 180 m, P1; Saga Africa 6a, 130 m, P1
Trasa 2. den: Grande Floria: Le passe temps du vendredi 6b, 130 m, P1Členové výpravy: Mrkva, Venca

Datum: 28.-30.9. 2018

Autor: Mrkva

Cíl byl jasný, užít si poslední letní víkend na skalách. Předpověď byla víceméně dokonalá a plán jasný. První den tam rychle naprat 500 m Ravanel, druhej den Aig. du Pouce po vlastním a třetí den něco lehčího na Grande Floria. Pokud by něco z toho nevyšlo, je v okolí Indexu hafo možností, které můžou náš plan sekundovat - což jsme nakonec rádi využili :)

Hned při příjezdu busem do Ženevy jsme měli asi 45 min zpoždění. K tomu připočti zasekanou Ženevu a zastávku na pumpě, takže do Chamonix jsme přijeli s 1.5 h zpožděním. Další překvapení (s kterým jsme ale trochu počítali) bylo zjištění, že jede jen lanovka na Flegere a na Index musime dojít. Původní plán nastoupit na Ravanel nejpozději v jednu se tedy kompletně rozpadl a nastupovali jsme až ve tři... Pořád však hořel plamínek naděje, že budem dostatečně rychlí a podaří se nám sestoupit ještě za světla.

Topo Ravanelu

Nicméně se velice brzy ukázala indispozice mého spolulezce Venci, kterému to letos prostě neleze. Jindy výborný lezec a rozhodně lepší než já se teď trápil v 5c-éčkách, takže z původně plánovaných 3 h lezení jsme lezli 4 h. Ravanel je poměrně nová cesta s novou klasifikací, takže první půlka, která je opravdu lezecká byla spíš za 5b a finální výšvih kousek pod vrcholem tak za 5b+/5c. Druhá půlka Ravanelu je lehké hřebenové lezení v obtížnosti II-III UIAA. Oproti první půlce, která je parádně odjištěná, zde je jištění né tak časté (cca P2), ale v danné obtížnosti to nebyl problém a celkově vzato tahat sebou vlastní jištění je víceméně zbytečné.

Na vrchol Aig. Crochues jsme dolezli přesně při západu slunce. Následovalo rychlé cigárko a dolez přes severní vrchol Aig. Crochues až do sedýlka, odkud se scházelo na ledovec. Potud jsme byli pořád přivázáni na laně a obhazovali šutry, abychom byli rychlejší. Při sestupu na ledovec jsme již zapínali čelovky a doslova jsme ujížděli na sestupu přes tento malý, ale nepříjemný ledovec, kterej při postupu jen v teniskách byl opravdový labůžo. Jakmile byl ledovec za name, následovala nekonečná cesta morénou až pod obrovské a krásná jezero Lac Blanc. Ještě že jsme měli oba naše super výkonné čelovky (Zebralight H600 MK II), jinak bychom tu cestu skrze budné balvany hledali o dost dýl. Od Lac Blanc to bylo k našemu kempu (kousek od Grande Floria) co by kamenem dohodil, jenže už jsme toho měli plný kecky, takže nám to trvalo ještě skoro hodinu. Konečně kolem půl dvanacté jsme dorazili ke stanu, takže po 4 hodinovém výstupu následoval skoro 5-ti hodinový sestup.

Mrkva v popředí a Ravanel v pozadí

Vrchol Aig. Crochues

Druhý den mi bylo jasný, že Aig. du Pouce padá. Zaprvé Venca nebyl v dobré lezecké kondici, takže bych všechny težký délky musel tahat já (a po vlastním), zadruhé po včerejším nočním extempore, jsem to samý nechtěl opakovat i druhej den. Zvolili jsme proto odpočinkovou záložní variantu a to lezení na odjištěné Grande Floria, kterou jsme měli hned za stanem. Vybrali jsme dvě cesty Madagasikaru 6a, 180 m a následně Saga Africa 6a, 130 m. První cesta mě uplně nenadchla, ale ta druhá byla fakt krásné lezení kombinující převis, kout i vzdušnou exponovanou plotnu z čehož jsem byl opravdu nadšený.

Poslední třetí den jsme si chtěli udělat o něco kratší, abych stihl autobus, a proto jsme vybrali pouze jednu cestu ve stěne Grande Floria, ale zato solidní obtížnosti Le passe temps du vendredi za 6b. I když se o ní v Rockfaxu píše né v nejlepším světle, přišla mi tato cesta dost hezká a převislý výšvih ve třetí délce byl legendární!

Celkově se nám poslední "letní" víkend velice vyvedl a již se nemůžu dočkat na zahájení zimní sezóny, které nás doufám čeká za měsíc na Vallee Blanche.